Tři roky od ruské agrese. A skoro dva roky bez Taylora, českého záchranáře Martina Krejčího.

Dnes jsou to tři roky od začátku ruské široké agrese na Ukrajině. Dnes jsou to tři roky od data, které zásadně změnilo životy všech Ukrajinců. Ale i mnohých Čechů. Na Ukrajinu se tehdy odjel i jeden z nejstatečnějších a nejobětavějších - Martin Krejčí řečený Taylor. Vydal se pomáhat Ukrajincům v jejich boji. Zachraňoval raněné z těch nejhorších míst, kam se všichni obávali. Cvičil je v polní medicíně, kterou skvěle ovládal. Řekl mi jednou cestou na kreminnskou frontu: "Nikdy ve svém životě jsem neměl takový přímý vliv na události. Tady mohu něco změnit k lepšímu." Neúnavně pracoval. Sháněl finance, zdravotnický materiál. Téměř neodpočíval, protože jeho práce byla všude potřeba. Svou obětavost zaplatil životem. Patnáctého března ho zasáhla do hlavy osudná střepina. Upadl do komatu a za dva měsíce zemřel. Dva dny předtím mi ještě říkal: "Víš, je to opotřebovávací válka a tady už bylo všechno dobré spotřebováno - auta, zbraně i lidi." Možná tušil, že on bude brzy patřit také k těm nejlepším, kteří už odešli. Válka, a je to ruská agrese, kterou rozhodně nerozpoutal prezident Zelensky, sebrala životy těch nejlepších, nejobětavějších, nejstatečnějších. Martin Krejčí Taylor patřil mezi ně. Odpočívej v pokoji, příteli. A vím, že bys teď řekl: "Jasně, jsme všichni unavení, ale musíme se dál pokusit nakopat Rusákům prdel." Je to bez tebe ale těžší a těžší a mír, který se chystá pro Ukrajinu bys nechtěl. Nebude spravedlivý a nepřinese dlouhodobě nic dobrého. Vstupujeme do čtvrtého roku války a zase nevíme, k čemu bude směřovat a co přinese...

Krátký medailon o Taylorovi je sestaven v podstatě z náhodných záběrů, protože Martin si vždycky přál nebýt na snímcích. Vždy mi pomáhal zpracovávat reportáže o těch druhých, a sám nikde figurovat nechtěl...
Čest památce všech, kteří na Ukrajině zahynuli při obraně proti ruské agresi.