
do svého účtu na Reportérky.cz

Americký prezident Donald Trump zrušil ochranu téměř tří milionů akrů jedné z nejcennějších krajin Spojených států. Území posvátné pro Navahy, Hopie, Zunie a Uty se má znovu otevřít těžbě uranu, uhlí a dalších surovin. Pět domorodých národů, které se na správě území v jižním Utahu podílely, před rozhodnutím nikdo konzultovat neráčil.
Donald Trump prohlásil, že vláda půdu lidem vzala a on jim ji nyní vrací.
„Kterým lidem?“ nabízí se otázka.
Domorodým národům, jejichž předkové v této krajině žili, pohřbívali své mrtvé, konali obřady a zanechali po sobě tisíce sídlišť, svatyní a skalních kreseb, ji totiž nevrátil. Naopak je zbavil možnosti podílet se na její správě a obrovské území otevřel těžařům.
Dne 13. července 2026 Trump podepsal dvě prezidentské proklamace, kterými zmenšil národní památky Bears Ears a Grand Staircase–Escalante v jižním Utahu přibližně o devadesát procent. Jejich společná rozloha klesla z více než 3,2 milionu akrů na méně než 303 tisíc akrů. Bears Ears zůstalo přibližně 121 096 akrů a Grand Staircase–Escalante zhruba 181 tisíc akrů. Z ochrany tak zmizelo téměř tři miliony akrů, tedy území větší než celý Středočeský kraj.
Nejde přitom o klasické národní parky spravované National Park Service. Jde o národní památky vyhlášené podle zákona Antiquities Act, které leží převážně na federální veřejné půdě a spravuje je federální úřad Bureau of Land Management a Lesní služba.
To ale neznamená, že jde o nějakou prázdnou pustinu, o níž může Washington rozhodovat bez ohledu na lidi, kteří jsou s ní spojeni po tisíce let.
Trumpovo rozhodnutí už vyvolalo první protesty. Týden po podpisu se v několika městech Utahu shromáždilo téměř tisíc lidí. Stovky demonstrantů zaplnily prostor před rezidencí guvernéra v Salt Lake City. Spolu s ekologickými organizacemi protestovali také zástupci původních národů, pro něž je Bears Ears posvátnou krajinou předků.
Bears Ears vznikla v roce 2016 na žádost pěti domorodých národů: Navajo Nation, Hopi Tribe, Pueblo of Zuni, Ute Mountain Ute Tribe a Ute Indian Tribe of the Uintah and Ouray Reservation.
Byla to první americká národní památka vyhlášená z iniciativy koalice původních obyvatel. V krajině se nacházejí starověká skalní obydlí, pohřebiště, obřadní místa, petroglyfy, léčivé rostliny i pozůstatky celých sídel. Federální ministerstvo vnitra při vyhlášení ochrany hovořilo o tisících archeologických lokalit a krajině, kterou domorodé národy využívají pro obřady, sběr léčivých rostlin a udržování duchovních tradic.
Pro Navahy, Hopie, Zunie a Uty proto Bears Ears není turistická atrakce ani sbírka jednotlivých památek. Je to propojená kulturní krajina, součást jejich původu, náboženství a kolektivní paměti.
„Nejsme tady návštěvníci. Jsme místní a stále jsme tady,“ připomněl po Trumpově rozhodnutí Curtis Yanito z Navajo Nation. Zástupci Hopiů uvedli, že jejich spojení s krajinou existovalo dávno před vznikem dnešních hranic států a rezervací.
V roce 2022 uzavřelo pět domorodých národů s federálními úřady přelomovou dohodu o společné správě Bears Ears. Vznikla Bears Ears Commission, která propojovala tradiční domorodé znalosti s prací federálních odborníků. Nešlo o úplné předání vlastnictví ani o bezvýhradné právo veta, ale o mimořádný model spolupráce mezi federální vládou a suverénními kmenovými národy.
Trump nyní tuto komisi svou proklamací zrušil.
Největším skandálem přitom není jen samotné zmenšení chráněného území, ale způsob, jakým k němu došlo.
Ministerstvo vnitra ještě v červnu 2025 písemně slíbilo, že pokud začne uvažovat o změně hranic nebo správy Bears Ears, obrátí se na kmenovou komisi a svolá jednání.
Nestalo se to.
Pět domorodých národů uvedlo, že před Trumpovým rozhodnutím neproběhla žádná smysluplná mezivládní konzultace. O změně se dozvěděly až jako ostatní veřejnost.
Trump přitom tvrdí, že chráněná území lidem znemožňovala lovit, rybařit, tábořit nebo se po krajině dokonce pohybovat. To není pravda. Lov, rybolov, turistika, táboření, jízda na kole i tradiční domorodé činnosti byly v národních památkách povoleny podle příslušných pravidel. Omezená byla především nová průmyslová těžba a výstavba, která by mohla ohrozit chráněná místa.
Půda tedy lidem odebrána nebyla. Byla chráněna před průmyslovým využitím.
Důvod Trumpova kroku není příliš skrytý. Je přímo napsán v jeho vlastních proklamacích.
Bílý dům uvádí, že oblasti obsahují strategické suroviny důležité pro energetickou nezávislost, obranu, průmysl a dopravu. U Grand Staircase–Escalante jmenuje uhlí a dlouhý seznam kovů a kritických minerálů. Bears Ears leží v oblasti s významnými ložisky uranu a vanadu.
Pozemky vyřazené z Bears Ears se mají po šedesáti dnech znovu otevřít těžebním nárokům, pronájmům nerostů a dalším formám využití, pokud jim nebrání jiné zákony.
Těžební průmysl se o oblast nezajímá poprvé.
Už před prvním Trumpovým zmenšením Bears Ears v roce 2017 lobovala u ministerstva vnitra společnost Energy Fuels, která provozuje nedaleký uranový závod White Mesa. Firma upozorňovala, že ochrana území může komplikovat současné i budoucí těžební projekty. Z hranic zmenšené památky tehdy zmizelo více než sto uranových nároků spojovaných s touto společností. Po změně ochrany začaly v dříve chráněných oblastech rychle přibývat nové těžební žádosti.
Trump nyní podepsal dokument, který těžařům odstraňuje největší právní překážku a otevírá jim cestu k podávání nových nároků.
Trumpova administrativa současně urychluje povolování dalších uranových projektů v Utahu. V roce 2025 například nařídila provést ekologické posouzení dolu Velvet-Wood společnosti Anfield Energy během pouhých čtrnácti dnů, přestože podobná řízení běžně trvají roky.
Pro Navajo Nation nejsou sliby o „čisté“, „strategické“ a „odpovědné“ těžbě uranu žádnou abstraktní debatou.
Na území Navahů a v jeho okolí zůstaly po desetiletích těžby stovky opuštěných uranových dolů. Domorodí horníci pracovali bez odpovídajících informací o rizicích a celé komunity dodnes řeší kontaminaci půdy a vody i zdravotní následky.
Právě kvůli této zkušenosti Navajo Nation zakázala těžbu uranu na vlastním území. Zákaz však nedokáže zastavit projekty na sousední federální půdě ani přepravu rudy krajinou, kterou domorodé komunity používají. Spor o převoz uranové rudy z dolu Pinyon Plain k závodu White Mesa musel být nedávno řešen zvláštní dohodou mezi Navajo Nation a společností Energy Fuels.
Grand Staircase–Escalante je jiný typ krajiny, ale stejný příběh.
Rozlehlé území je tvořeno pískovcovými útesy, kaňony, přírodními oblouky, fosilními nalezišti a archeologickými památkami. Paleontologové zde nalezli řadu dosud neznámých druhů dinosaurů. Pod planinou Kaiparowits se ale zároveň nacházejí rozsáhlé zásoby uhlí.
Bílý dům ve své proklamaci otevřeně připomíná, že prezident Bill Clinton v roce 1996 památku vyhlásil mimo jiné proto, aby zabránil rozvoji významných uhelných ložisek. Trump tuto skutečnost nyní používá jako argument proti původní ochraně.
Otázkou zůstává, nakolik je rozsáhlá těžba uhlí v odlehlé krajině ekonomicky reálná. Už dřívější analýzy upozorňovaly na vysoké náklady, nedostatek dopravní infrastruktury a klesající konkurenceschopnost uhlí. To však neznamená, že otevření oblasti nebude mít důsledky. I průzkum, silnice, vrty a menší těžební projekty mohou poškodit vodní režim, fosilní lokality, archeologická naleziště a turistickou ekonomiku regionu.
Trumpův jazyk je dokonale převrácený.
Když tvrdí, že půdu „vrací lidem“, nevydává ji původním obyvatelům ani místním komunitám. Zůstává federální veřejnou půdou. Jen už nebude mít nejvyšší stupeň ochrany před novou těžbou. Nejde tedy o návrat půdy.
Jde o návrat těžby.
Právě proto ochranné organizace označují Trumpův krok za největší rušení ochrany veřejné půdy v moderní historii Spojených států. Jde dokonce dál než jeho zásahy z roku 2017, které prezident Joe Biden v roce 2021 zvrátil a původní hranice obou památek obnovil.
Nyní se celý spor vrací k soudům.
Není totiž vůbec jisté, zda prezident může podle Antiquities Act nejen národní památku vytvořit, ale také ji téměř zrušit. Zákon tuto pravomoc výslovně svěřuje Kongresu, zatímco prezidentské právo rušit či dramaticky zmenšovat památky zůstává předmětem právního sporu. Kmenové národy a ekologické organizace už avizují další právní boj.
Celá kauza má ještě jednu rovinu.
Spojené státy po desetiletí hovoří o respektování kmenové suverenity, konzultacích a nápravě historických křivd. Bears Ears měla být konkrétním příkladem toho, že vláda je schopna původní obyvatele přijmout jako rovnocenné partnery.
Stačilo několik podpisů a partnerství zmizelo.
Pět suverénních domorodých národů strávilo roky vytvářením plánu péče o krajinu. Federální vláda jim slíbila konzultaci. Potom bez konzultace změnila hranice, zrušila jejich komisi a otevřela posvátné území těžbě.
To je stará koloniální metoda: nejprve původní obyvatele vyslechnout, potom je pochválit za spolupráci a nakonec rozhodnout bez nich.
A zatímco těžební společnosti mohou začít počítat zásoby uranu, uhlí a vanadu, Navahové, Hopiové, Zuniové a Utové znovu počítají, kolikrát jim vláda slíbila, že tentokrát už s nimi bude jednat jako s partnery.
Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu
Sledovat nás můžete i na platformě HeroHero
Děkujeme za podporu!

Své reportáže a články publikuje v mnoha českých i zahraničních médiích. Je spoluautorkou reportáží několikrát oceněných na Czech Press Photo. Věnuje se i přednáškové činnosti pro školy a veřejnost. Příležitostně jezdí jako volební pozorovatelka na mise EU a OBSE. Když není za kamerou, počítačem nebo volantem, učí na střední škole.