Ropný déšť nad Teheránem. Válka může přinést ekologickou katastrofu

Takzvaná preventivní válka proti íránskému režimu může mít důsledky, které budou lidi zabíjet ještě dlouhá léta po skončení vojenských operací. Následky mohou být mnohem horší než samotné bombardování, a to nejen v Íránu, ale i v dalších zemích Blízkého východu.

Izrael zasáhl v posledním týdnu několik rafinerií a zásobníků paliv v Teheránu a jeho okolí. Z vojenského hlediska jde o strategické cíle, ale pro životní prostředí je to katastrofa. Některé z nich hoří už několik dní. Ve městě se podle zpráv z místa téměř nedá dýchat ani pít voda.

Černý déšť

To, co nyní padá z teheránského nebe, je směs ropných částic, sazí a dešťové vody. Dešťová voda nasycená ropnými látkami podle svědků pokrývá střechy domů, ulice i balkony mastnou černou vrstvou.

Některé části města se podle svědectví ponořily do téměř úplné tmy, což připomíná jevy známé z rozsáhlých průmyslových požárů.

Dalším problémem je možné uvolňování těžkých kovů, například niklu či vanadu, které jsou běžnou součástí ropných produktů. Ty se mohou dostávat do půdy i vodních zdrojů.

Íránský Červený půlměsíc varoval obyvatele, aby chránili potraviny před mastnými sazemi padajícími z ovzduší.

Hoření ropné infrastruktury uvolňuje velké množství toxických látek – oxidy síry, oxidy dusíku, těžké uhlovodíky nebo ultrajemné prachové částice. Ty pronikají hluboko do plic a jsou spojovány s respiračními nemocemi, kardiovaskulárními problémy i zvýšeným rizikem rakoviny.

Výbuchy ropných skladů navíc do atmosféry uvolňují i těžké kovy, například nikl nebo vanad, které jsou běžnou součástí ropných produktů. Ty se mohou postupně dostávat do půdy i vodních zdrojů a kontaminovat potravinový řetězec.

Ekologické organizace navíc upozorňují na dopady na místní ekosystém. Podle některých zpráv začali hynout i stěhovaví ptáci, jejichž peří je znečištěno ropnými látkami. Ty mohou způsobit podchlazení i poškození vnitřních orgánů.

Vedle znečištěného ovzduší představuje riziko také kontaminace vody. Těžké kovy a další toxické látky se mohou postupně dostávat do půdy, potravinového řetězce i zásob pitné vody. Navíc USA zasáhly odsolovací zařízení na výrobu pitné vody na jihu Íránu a mnoho lidí je tak bez vody. V reakci na to Írán zničil odsolovací zařízení na vodu v Bahrajnu.

„Myslím, že lidé nechápou závažnost situace spojené s údery na ropné sklady v Íránu, odsolovací zařízení v Bahrajnu, ropnou infrastrukturu v Saúdské Arábii, Ománu a jinde. Dlouhodobé účinky znečišťujících látek ovlivňují zdraví dýchacích cest a kontaminují vodu, což bude mít na lidi vliv po mnoho let. Každá bomba shozená na ropný sklad je časovanou bombou pro lidi i planetu. Tohle už přesahuje geopolitiku. Je to zločin proti lidskosti,“ uvedl pracovník OSN Mohamad Safa.

Město, které už před válkou dusil smog

Teherán už tak patří mezi nejznečištěnější města světa. Místní obyvatelé dlouhodobě žijí v hustém smogu, který je způsoben kombinací dopravy, průmyslu a spalování mimořádně špinavého paliva zvaného mazut.

Mazut je těžký zbytek ropy s vysokým obsahem síry, který vzniká při rafinaci poté, co se z ropy oddělí benzín a nafta. Jde o jedno z nejšpinavějších fosilních paliv vůbec a jeho spalování produkuje velké množství toxických plynů a jemných prachových částic.

V Íránu se tento palivový zbytek často používá v elektrárnách a průmyslových provozech, zejména když v zimě chybí zemní plyn. Spalování mazutu pak vytváří hustý smog, který může nad městy viset celé týdny.

Pro Teherán tak současné požáry znamenají další vrstvu znečištění nad městem, které už roky zápasí s toxickým ovzduším.

Válka, která zanechá jed v krajině

Útoky na energetickou infrastrukturu mají navíc širší regionální dopady. Hořící ropná zařízení uvolňují do atmosféry obrovské množství toxických látek i skleníkových plynů a mohou kontaminovat vzduch, vodu i půdu.

Války často ničí nejen lidské životy a města, ale také životní prostředí. Znečištění, které vznikne během několika dnů bombardování, může přetrvávat desetiletí.

Teherán dnes ukazuje, jak rychle se může vojenský konflikt proměnit v ekologickou krizi. A ta může být pro civilní obyvatelstvo stejně nebezpečná jako samotné bomby.

Válka totiž nekončí posledním výbuchem. Někdy její následky padají z nebe ještě dlouho poté – jako tichý, mastný déšť.

Líbí se vám naše práce? Reportérky můžete podpořit předplatným na webu www.reporterky.cz, na platformě HeroHero/Reporterky, odběrem kanálu Reportérky na YouTube nebo zasláním libovolné částky na číslo účtu 266867891/0600. Děkujeme!