Mlčení panny je souhlas se sňatkem. V Afghánistánu legalizují dětské nevěsty.
Markéta Kutilová
4 min
do svého účtu na Reportérky.cz
Když svět před dvaceti lety vstupoval do Afghánistánu, jedním z hlavních argumentů byla záchrana afghánských žen a odstavení islamistického radikálního hnutí Taliban od moci. Jenž v roce 2021 USA Afghánistán opustily a moc de facto předaly zpět Talibanu. Dnes v zemi platí zákon, podle kterého může být mlčení dívky považováno za souhlas se sňatkem. Dětské nevěsty jsou povoleny od 9 let. Ženy mají zákaz studovat, pracovat, poslouchat hudbu nebo tančit.
Afghánistán se letos v květnu posunul zase o krok hlouběji do středověku. Taliban přijal nový rodinný zákon známý jako Decree No. 18, který podle OSN, lidskoprávních organizací otevírá dveře dětským sňatkům a dále omezuje postavení žen. Mezi nejvíce šokující ustanovení patří právě možnost vykládat mlčení dívky po dosažení puberty jako souhlas se sňatkem.
Pro západního člověka je těžké si představit, co taková změna znamená v praxi. Pro mnoho afghánských rodin je dnes dcera ekonomickou zátěží. Země je sužovaná chudobou, nezaměstnaností a humanitární krizí. Dívky se stávají prostředkem přežití rodiny, a to prostřednictvím nucených sňatků, zaslíbení nebo výměny za peníze a majetek. Prodána může být dívka po dovršení devíti let. Její cena se obvykle pohybuje od 300 USD až po několik tisíc USD. Tedy mezi 7 000 a 100 000 korunami.
Počet dětských a nucených sňatků po návratu Talibanu výrazně vzrostl. A to o 25 procent. Stejně tak rapidně narostlo domácí násilí.
Zákon dále znemožňuje ženám odchod z nechtěného manželství. Rozvod je povolen pouze ve velmi omezených případech a rozhodující slovo mají náboženské soudy ovládané Talibanem. Jinými slovy: dívka může být provdána proti své vůli, ale její možnost odejít je minimální.
V některých oblastech navíc existují zdokumentovaná svědectví o tom, že si příslušníci Talibanu ženy a dívky vynucovali jako manželky proti jejich vůli. “Je mnoho důkazů, kdy bojovníci Talibanu unesli dívky ze školy nebo přinutili otce, aby jim dcery vydal,” říká Fawad Nadri, afghánský podnikatel žijící v Česku.
Nový zákon není izolovaným excesem. Je jen další součástí systému, který Taliban buduje od svého návratu k moci v roce 2021.
Dívky smí navštěvovat školu pouze do šesté třídy. Střední školy a univerzity pro ně zůstávají zakázané. Taliban tak během několika let vytvořil generaci dívek, které nikdy nedokončí vzdělání. UNICEF varuje, že země kvůli těmto zákazům přijde o desítky tisíc učitelek a zdravotnic.
Ani cesta do školy ale není samozřejmostí. V mnoha oblastech musí dívku doprovázet mužský příbuzný. Jenže v zemi, kde mnoho rodin přišlo o živitele, kde muži pracují daleko od domova nebo jsou celé dny mimo, je takový požadavek často nesplnitelný. Výsledkem je, že některé dívky nenastoupí ani do těch několika málo ročníků, které jim režim formálně povoluje.
Rodiče navíc žijí ve strachu. Existují zdokumentované případy únosů dívek, nucených sňatků a nátlaku ze strany ozbrojených skupin. Každá cesta do školy tak může představovat bezpečnostní riziko.
Afghánské ženy byly současně vytlačeny z většiny pracovních pozic. Nesmí provozovat už ani kosmetické či kadeřnické salóny. Paradoxem je zdravotnictví. Ženu nesmí ošetřovat mužský lékař a ženským doktorkám a sestrám byl dán zákaz pracovat. Nemohou cestovat bez mužského doprovodu. Nesmějí navštěvovat parky, sportoviště ani veřejná koupaliště. Sport žen byl zlikvidován. Taliban buduje systém, ve kterém ženy postupně mizí z veřejného života. V Afghánistánu žena přestává existovat jako samostatná bytost.
Návrat Talibanu k moci nebyl nevyhnutelným osudem, ale důsledkem konkrétních politických rozhodnutí. Spojené státy a jejich spojenci strávili v Afghánistánu dvacet let. Investovaly stovky miliard dolarů, tisíce vojáků položily život a Západ opakovaně sliboval Afgháncům, že je neopustí.
Pak přišel rok 2020 a první volební období Donalda Trumpa. V té době Američané začali jednat přímo s Talibanem a poskytli mu legitimitu, kterou do té doby neměl. Demokraticky zvolená afghánská vláda byla odsunuta na vedlejší kolej. Taliban získal jasný signál, že odchod Západu je jen otázkou času. USA podepsaly dohodu v katarském Dauhá a návratu Talibanu k moci už nestálo nic v cestě. A administrativa Joe Bidena následně dokončila odchod způsobem, který vedl ke kolapsu afghánského státu během několika týdnů. Američané nechali Talibanu vojenské vybavení za miliardy dolarů včetně letecké základny v Bagramu.
Trump i Biden tak nesou svůj díl odpovědnosti za osud milionů afghánských žen a dívek.
Přestože většina světa Taliban formálně neuznává jako legitimní vládu, řada zemí s ním dnes aktivně spolupracuje. Patří mezi ně například Rusko, Čína, Írán, Katar, Spojené arabské emiráty nebo Pákistán. Rusko je navíc jedinou zemí na světě, která uznala Talibán jako legitimní vládu. Letos v květnu podepsaly obě země dohodu o vojenské spolupráci. Podle některých zdrojů Rusko rekrutuje Afghánce i do války proti Ukrajině.
Důvod, proč mnoho zemí s Talibanem spolupracuje, je čistě pragmatický.
Afghánistán leží na strategické křižovatce mezi Střední a Jižní Asií. Má obrovské zásoby nerostných surovin, včetně lithia, zlata a vzácných kovů. Státy zároveň řeší otázku migrace, bezpečnosti a regionální stability.
Zatímco afghánské ženy nesmějí studovat, pracovat ani rozhodovat o vlastním životě, diplomaté řeší obchod, bezpečnost a nerostné suroviny. Lidská práva tak znovu ustupují geopolitice.
Největším bezpečnostním rizikem pro svět ale zůstává terorismus. V Afghánistánu dnes působí jak buňky Islámského státu Chorásán (ISIS-K), tak organizace napojené na Al-Káidu.
Taliban a ISIS-K nejsou spojenci. Naopak proti sobě občas bojují o moc a území. Současně ale nikdy zcela nezmizely historické vazby mezi Talibanem a Al-Káidou. Bezpečnostní experti upozorňují, že Afghánistán se znovu stává prostorem, kde extremistické skupiny získaly zázemí pro výcvik i nové rekruty.
A právě to je možná největší ironie celého příběhu.
Před dvaceti lety Západ tvrdil, že do Afghánistánu vstupuje proto, aby zabránil návratu teroristických organizací a pomohl vybudovat svobodnější společnost.
Dnes v zemi vládne Taliban. Ženy mizí z veřejného života. Dětské sňatky získávají právní oporu. A extremistické skupiny znovu nacházejí prostor k působení.
Je to příběh toho, co se stane, když velmoci dvě desetiletí mluví o svobodě, právech žen a demokracii — a pak odejdou.
Následky jejich rozhodnutí dnes nenesou politici ve Washingtonu. Nesou je především afghánské ženy, dívky a děti. Tedy ty, které měly být chráněny. Afghánistán je tedy dnes opět nejhorším místem na světě, kde se jako žena můžete narodit. O vašem osudu rozhodují muži, náboženské autority a ozbrojenci. Země, kde za pár let už ženy nebudou umět ani číst a psát. Odsouzeny k rození dětí, poslouchání manžela a celoživotní chudobě.
Foto k článku: reportáže BBC
Dezinformace jsou zdarma. Kvalitní novinařina je často za paywallem. My jsme platební bránu zrušily. Otevřely jsme Reportérky všem. Jsme reportérky s odvahou, ale hledáme Spojence. Přidejte se k nám a podpořte naši práci na Doniu
Nebo se staňte naším Spojencem v klubu
Děkujeme za podporu!
Své reportáže a články publikuje v mnoha českých i zahraničních médiích. Je spoluautorkou reportáží několikrát oceněných na Czech Press Photo. Věnuje se i přednáškové činnosti pro školy a veřejnost. Příležitostně jezdí jako volební pozorovatelka na mise EU a OBSE. Když není za kamerou, počítačem nebo volantem, učí na střední škole.