do svého účtu na Reportérky.cz
Jižní Sýrie se otřásá vnitřním konfliktem. Drúzská menšina se po letech opět vzepřela centrální vládě. Po krvavých střetech ve městě Suvajdá se syrská armáda stáhla a kontrolu nad regionem převzali místní náboženští a komunitní vůdci. Do vývoje dramaticky vstoupil Izrael – provedl vzdušné údery na Damašek a premiér Benjamin Netanjahu vyzval amerického prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdých sankcí proti syrskému režimu.
Napětí mezi Damaškem a drúzskou komunitou má hluboké kořeny. Už v roce 1945 vedl Amir Hasan al-Atraš drúzské jednotky k vítězství nad francouzskými kolonialisty. Oblast Džabal ad-Drúz se stala prvním regionem v Sýrii, který se osvobodil bez britské pomoci. „Drúzové jako jediní v Sýrii osvobodili své území vlastními silami. Už tehdy si vybojovali autonomii a požadovali její zachování i po vyhlášení syrské nezávislosti v roce 1946,“ připomínají zdroje blízké komunitě.
Po desetiletích přehlížení se dnes požadavky drúzů vracejí s novou intenzitou. Tvrdí, že čelí marginalizaci i přímé hrozbě ze strany současné vlády.
Dnešní Sýrii vládne prezident Ahmad Šara, lídr hnutí Haját Tahrír aš-Šám (HTS), které vzniklo odštěpením od al-Káidy. Tato sunnitská islamistická organizace hrála během občanské války klíčovou roli – a podle mnoha svědectví opakovaně útočila právě na drúzské komunity.
Není proto divu, že když se do Suvajdá přesunuly syrské jednotky s cílem „obnovit pořádek“, setkaly se s otevřeným odporem. Bitvy mezi drúzskými milicemi a armádou si vyžádaly oběti na obou stranách.
Ve středu večer prezident Šara v televizním projevu oznámil, že „odpovědnost za bezpečnost bude převedena na náboženské vůdce a místní frakce na základě vyššího národního zájmu“. Jeho krok potvrdili i svědci z terénu – podle editora zpravodajského webu Suwayda 24 „město Suvajdá nyní nejeví známky přítomnosti vládních jednotek“.
Zatímco se v Suvajdá střílelo, izraelské letectvo zaútočilo na Damašek. Nálety mířily na obranné struktury včetně části ministerstva obrany a oblasti u prezidentského paláce. Izrael tvrdí, že jedná na ochranu drúzské menšiny v jižní Sýrii.
Premiér Netanjahu také oznámil, že požádal prezidenta Trumpa o nové sankce proti Sýrii. Podle izraelských diplomatických zdrojů by měly být „cílené, tvrdé a okamžité“. Izrael zároveň oznámil, že nebude tolerovat přítomnost syrské armády u svých hranic a převzal kontrolu nad částí demilitarizovaného pásma na Golanských výšinách.
Konflikt zasáhl i do citlivého procesu likvidace chemických zbraní. Podle poradce syrského ministerstva zahraničí Ibrahima Olabiho izraelské nálety narušily přípravy na příchod inspektorů z Organizace pro zákaz chemických zbraní (OPCW).
„Plánovaná mise inspektorů OPCW musela být odložena. Izraelské útoky poškodily infrastrukturu, kterou jsme potřebovali k zajištění bezpečného průběhu inspekcí,“ uvedl Olabi. Podle něj už inspektoři navštívili některé dosud nepřístupné lokality s chemickými zbraněmi a mise měla pokračovat v nejbližších dnech.
OPCW k celé situaci zatím mlčí, ale podle dostupných informací plánuje svolat mimořádné zasedání na příští týden.
Překvapivou roli v krizi sehrálo Turecko. Jeho tajné služby se podle zdrojů z Ankary zapojily do přímých jednání s drúzskými představiteli i s americkými, izraelskými a syrskými aktéry. Šéf turecké rozvědky Ibrahim Kalin vedl jednání i s prezidentem Šarou. Výsledkem bylo dojednání příměří a následné stažení syrských jednotek.
Konflikt v oblasti Džabal ad-Drúz je daleko víc než jen lokální povstání. Vrací na scénu požadavky menšin, historickou paměť, mezinárodní rivalitu a připomíná, že Sýrie zdaleka není stabilní stát. Jak poznamenala drúzská aktivistka ze Suvajdá Wadžíha Hažárová: „Bojovali jsme za svobodu už před sto lety. Teď v tom pokračujeme – a tentokrát nechceme být jen tolerovanou menšinou. Chceme rozhodovat o svém životě sami.“
Líbí se vám naše práce? Práci Reportérek můžete podpořit předplatným na webu www.reporterky.cz nebo zasláním libovolné částky na č.ú. 266867891/0600. Děkujeme!
